Byl to podivný spánek
z něhož mě Cosi vytrhlo
cosi
neodolatelného
nezdolatelného
neodvratného
podivný spánek
v němž moje Podvědomí
se stalo pánem mého Těla
a plně je ovládlo
podmanilo si je
vytvářeje tak
úděsnou
fantaskní scénu
v jinak poklidném obrazci všední Noci:
Člověk
(jinak zcela při vědomí)
jako zhypnotizován
se zdvihá ze svého lože
v zšeřelém pokoji
ozářeném jen
sporou almužnou frigidního světla měsíční skvrny
neschopen
ubránit se svému Vytržení
vyvěrajícímu z jeho nejniternější Pravěkosti…
Jen tak nalehko
jsem vyšel
do mrazivé Noci
kde na mne Luna
rozevřela
svoji neobvykle širokou Auru
v tu chvíli se nacházející tak blízko mne
že stačilo jen do ní vstoupit
jak do klína dychtivé milenky
a já cítil
jak si mě podmaňuje
zakoušeje tak pocity zoufalého šílenství
rozechvělého vlka
jenž se zvrácenou mordou
skrze slepené, orosené chlupy
vyprazdňuje
zahořklou žalost
svého animálního nitra
vstříc
magickému terči
lhostejné
flegmatické královny půlnoční oblohy
která s neskrývaným
chladným opovržením
provokuje statisíce tvorů
k akustické extázi,
orgiím klesajícího tónu a nočního ticha
jež tolik jitří smysly
řezavou nesnesitelností…
V tu chvíli
jsem pochopil tupou
nevědomou odevzdanost
přízračných somnambulů,
jejich tiché
a o to děsivější
pohrdání
malicherným životem
na břitu římsy…
Pamatuji si
že jakási Myšlenka
mne svou odpudivou nesmyslností
udeřila do středu zfascinovaného Vědomí
Stál jsem
vzhlížeje k psychopatické Luně
nenalézaje dostatek odvahy
k pohledu pod špičky svých chodidel…
Nevím, jak jsem se dostal zpět.
Hodnoťte:
(Zatím žádná hodnocení.)
Loading...Zhlédnuto 39x